TŘEZALKA TEČKOVANÁ– Hypericum perforatum L.

( L´ÚBOVNÍK BODKOVANÝ )

 

Vytrvalá, průměrně 60 cm vysoká bylina s přímými, nahoře větvenými, bohatě olistěnými lodyhami. Listy prosvítavě tečkované, zlatožluté pětičetné květy ve vrcholových květenstvích. Kvete od června do srpna. Roste na suchých mezích, pasekách a stráních.

 

Rostlina obsahuje silice, třísloviny, pryskyřičné látky a glykosidicky vázané červené barvivo hypericin. Droga má slabý balzamický zápach a svíravě hořkou chuť.

 

Sbírá se kvetoucí nať 20 cm dlouhá, dříve než začnou zrát plody ( červenec – srpen ).

         Suší se nejlépe zavěšené ve svazcích ve stínu přirozeným teplem.

Droga s působením protizánětlivým, spasmolitickým ( prostředek proti křečovým stavům a bolestem ) a uklidňujícím. Bylina se osvědčila zejména v léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Velmi příznivě působí na nervovou soustavu – odstraňuje úzkost a pocity psychického napětí. Tento účinek není však patrný ihned, ale až po 8-10 dnech užívání. Odstraňuje nespavost a příznivě též ovlivňuje funkci jater a žlučníku.

 

 

Aplikace:

         Léčba třezalkou má být dlouhodobá ( 2 - 6 měsíců ). Připravuje se koncentrovanější nálev než z jiných bylin, podáváme jej však v menším množství. Při léčbě třezalkou je zakázáno opalování a vůbec pobyt na slunci. Třezalka není vhodná v léčbě horečnatých infekčních chorob, ani při těžším poškození funkce ledvin nebo jater.

         Třezalkový olej – hrst suchých květů ( dle jiné literatury čerstvých květů ? ) zalijeme olivovým nebo slunečnicovým oleje v poměru 1:3 a necháme 14 dní stát na slunném místě. Občas protřepeme. Potom slijeme, vymačkáme a uzavřeme do tmavé láhve.

Používá se lidově jako mazání na spáleniny, opařeniny, hemeroidy, bolestivé pohmožděniny a špatně se hojící rány. Při revmatismu, ischiasu a neuralgiích ( bolesti v oblasti obvodového nervstva ), např. zánětu trojklaného nervu, při bolestech svalových, bolestech v zádech a podobně, ji vtíráme hluboko do kůže. Olej používáme jako účinný hojivý prostředek při bodnutí hmyzem a při poštípání komáry nebo mravenci.

Vnitřně se užívá olej nakapaný na cukr pro povzbuzení chuti k jídlu, proti bolestem hlavy a na posílení nervů.

Třezalková tinktura – květy třezalky zalijeme lihem nebo vodkou, slivovicí koňakem či jiným destilátem tak, aby byly ponořeny. Necháme stát v dobře uzavřené láhvi v teple nebo na slunci a občas protřepeme. Můžeme přidat i trošku listů máty peprné. Po 14 dnech slijeme a usazeninu vylisujeme.

Doporučuje se užívat 3x denně 10 kapek na lžíci vody při bolestech hlavy, žlučníku, při nespavosti, nebo na cukr při nespavosti, nervové slabosti, neklidu a přepracovanosti.

         Třezalkový čaj – 1 lžíce řezané sušené natě na 1/2 l vody. Necháme přejít var a 15 minut pařit. Popíjí se chladný, 1 šálek denně, na posílení nervů, při žaludečním a střevním kataru, jaterních a žlučníkových chorobách, proti nespavosti, bolestem hlavy a na úpravu krevního tlaku. Třezalkový čaj upravuje látkovou výměnu a přispívá k celkovému posílení organismu.

 

Odvar z třezalky a třezalkovou tinkturu užíváme vždy jen krátkodobě.

 

Třezalka se využívá především v prevenci depresívních stavů a jako profylaktikum ( zdravotní opatření k zabránění vzniku choroby ) proti pocitům nadměrného emočního napětí a psychické tenze

( napětí, tlak ).

Třezalka nemá být používána tam, kde je podezření na probíhající nádorový proces.

 

 

Poznámka:

         Protože jsem čerpala informace z různých zdrojů, narazila jsem na několik nesrovnalostí mezi jednotlivými autory. Mezi ně patří i údaj o délce užívání třezalky tečkované. V knihách „Velký atlas léčivých rostlin“ a „Byliny v prevenci“  je doporučována dlouhodobá léčba, v knize „Rostliny v domácí lékárně“ je popisováno léčení třezalkou vždy jen krátkodobě.